Tradiční čínská medicína
Čínská medicína je charakterizovaná holistickým přístupem, bere tedy v potaz jak anatomickou a fyziologickou stránku nemoci, tak i její psychologický rozměr…
Termín „tradiční čínská medicína“ je velice matoucí, má několik významů. V původním slova smyslu, někdy pod mezinárodním označením s malým „t“, tedy „tCM“, se rozumí staro- a středověká čínská medicína, zatímco pod velkými písmeny, „TCM“ se chápe medicínský systém, který byl uměle vytvořen z důvodu nedostatku moderních léčiv a lékařů v době maoistické kulturní revoluce selekcí z různých dřívějších léčebných variant tak, aby zhruba odpovídal marxistické filosofii. Duchovní stránky byly zčásti potlačeny a zdůrazněn materialistický pohled. V západních zemích se význam zkratky TCM ještě více zúžil a v praxi se tento termín stal synonymem akupunktury. V současné době se v Číně stále vyučuje a pěstuje TCM, jak byla vytvořena v 50. letech, v západních zemích se šíří i starší směry a prvky čínské lidové medicíny. Dnes existuje množství učebnic a jiných knih o čínské medicíně s nejrůznějším popisem i pohledem na čínskou medicínu, aniž by rozlišovaly mezi tCM a TCM.
Čínská medicína je charakterizovaná holistickým přístupem, bere tedy v potaz jak anatomickou a fyziologickou stránku nemoci, tak i její psychologický rozměr. Jako hlavní metodu pro stanovení diagnózy nemoci i následného léčebného postupu používá tzv. diferenciální diagnostiku. Léčebný postup nestanovuje paušálně podle zjištěné nemoci, nýbrž vždy jej určuje podle chorobných syndromů konkrétního člověka v kontextu daných podmínek. Terapie může být průběžně měněna. Jedná se tedy o dynamický terapeutický systém.
